|
|
Download tohoto dokumentu v formátu Word97/2000 ve formátu ZIP (112kB) zde.
Vytvořeno 24.11.2000. David Kožušník
Obsah
1 Úvod
2 Přehled architektury WAPu
2.1 Porovnání WAP modelu s modelem WWW
2.2 Model WAPu
2.3 Jednoduchý příklad WAP sítě
2.4 Komponenty architektury WAPu
3 Nosiče WAPu – „fyzická“ vrstva
3.1 Přenos přes SMS(USSD)
3.2 Přenos přes CSD(HSCSD)
3.3 Přenos přes GPRS
4 Jednotlivé vrstvy protokolu
4.1 Wireless Transport Protocol
4.1.1 Správní jednotka WDP
4.2 Wireless
Transport
Layer
Security
4.2.1 Record protocol
4.2.2 Handshake protocol
4.3 Wireless Transaction Protocol
4.4 Wireless Session
Protocol
4.4.1 Spojová relační služba
4.5 Wireless
Application Environment
4.5.1 WML a WMLscript
Závěr
Zdroje
WAP - Wireless Application Protocol vyvíjí průmyslová asociace nazývaná WAP Forum. WAP Forum sdružuje přes 500 členů, kteří vyvíjejí de facto standard pro informační a telefonní služby pro bezdrátová zařízení, který byl standardizován u European Telecommunications Standards Institute (ETSI). Na zrodu WAP Fora se podílely firmy Nokia, Ericsson, Motorola a Unwired Planet. Základní definice WAPu by mohla znít asi takto : WAP jako komunikační protokol a aplikační prostředí umožňuje uživatelům mobilních telefonů a jiných bezdrátových zařízení jednoduchý přístup k Internetovým a intranetovým informačním zdrojům a službám s ohledem na možnosti mobilních zařízení. Často se zmiňují pouze Internetové informační zdroje, ale intranetové mohou být přinejmenším stejně důležité. Využití WAPu jako levného a pohodlného informačního zdroje v privátních sítích se přímo nabízí.
Problém současných webových stránek je v tom, že mnohdy plně využívají možnosti dnešních osobních počítačů – stránky jsou rozsáhlé, často obsahují mnoho grafiky, zvuků a dalších multimediálních objektů. Mohou si to dovolit, protože osobní počítače jsou poměrně výkonné a k Internetu připojené pomocí relativně rychlých linek Oproti tomu mají mobilní zařízení mnohá omezení. Displeje dnešních mobilních telefonů jsou schopné zobrazovat maximálně 4-6 řádek textu po 18 znacích. Různé PDA jako Palm Pilot, Psion nebo organizéry s Windows na tom jsou sice výrazně lépe, ale ani zdaleka se nemohou porovnávat se stolními počítači. Dalším omezením mobilních zařízení je limitovaná možnost vstupu. K dispozici obvykle není klávesnice a myš, ale pouze několik málo kláves, případně se zařízení ovládá pomocí dotykové obrazovky. V budoucnu se dá předpokládat, že budou k dispozici zařízení ovládaná lidským hlasem. K tomu bude ale třeba další vývoj na poli rozpoznávání hlasu a také velký skok ve výkonnosti procesorů v mobilních zařízeních. S výkonem procesoru je spojena také velikost paměti a samozřejmě také limitovaná kapacita napájecích článků. Se spotřebou energie souvisí i rychlost komunikace těchto zařízení, která ani zdaleka nedosahuje rychlosti dnešních modemů, nemluvě o připojení pomocí pevných linek, ISDN a dalších technologií. Existuje i další problém – proč vlastně vedle webových stránek ještě vyvíjet stránky wapové a kdo je zaplatí ? Na webových stránkách již existuje více způsobů reklamy. Dnes asi nejpoužívanější jsou reklamní bannery. Jak ale zobrazit banner na displeji mobilu ? Možnost vložit obrázek na stránku v jazyce WML samozřejmě existuje, ale jak takový obrázek bude vypadat ? Mohou být na mobilech využity alespoň principy textových reklamních proužků ?
Je jasné, že některé limity budou postupným technologickým vývojem překonány – rychlost procesorů, velikost paměti a komunikační kapacita určitě poměrně rychle porostou. Malý displej a omezené možnosti vstupu však již z principu mobilních zařízení zůstanou. Je zřejmé, že současná architektura Webu požadavkům mobilních zařízení nevyhovuje. Konsorcium výrobců mobilních zařízení proto vytvořilo nový protokol WAP (Wireless Application Protocol), který nabízí podobné možnosti jako Web, ale všechny použité technologie jsou na míru šité mobilním zařízením.
Výhody WAPu jsou asi naprosto zřejmé. Ať je to mobilita či přístup k informacím „odkudkoliv“, existují i další praktické výhody – např. vyhledávání v databázi čísel a okamžité spojení s číslem (viz WAE) atd.
WWW architektura nabízí výkonný programovací model (viz obr.1). Aplikace a data jsou prezentována v standardních datových formátech a jsou „prohlížena“ aplikacemi nazvanými prohlížeče (browser). Webový prohlížeč je síťová aplikace, která posílá síťovému serveru požadavky na objekty a server ji vrací data zakódovaná ve standardním formátu. WWW protokoly definují 3 třídy serverů :
WAPový programovací model je velmi podobný WWW modelu, a proto nabízí mnoho výhod pro dosavadní „webovské“ vývojáře – podobný programovací model, vyzkoušenou architekturu a možnost použít existující nástroje (XML, webové servery atd.). Do programovacího modelu pro WAP však byly zahrnuty některé změny oproti WWW modelu, který ho optimalizují pro použití v bezdrátovém prostředí. Kde bylo možné, byly existující standardy převzaty nebo využity jako odrazový můstek pro vytváření WAP technologií.
Obsah a aplikace pro WAP jsou založeny na množině formátů definujících obsah WWW modelu. Obsah je přenášen pomocí množiny standardů komunikačních protokolů opět založených WWW komunikačních protokolech. Mikro-prohlížeč v bezdrátových terminálech napodobuje uživatelské rozhraní použité v normálních internetových prohlížečích.
WAP definuje množinu standardních komponentů, které umožňují komunikaci mezi mobilními terminály a servery :
Obsahové vzory a protokoly pro WAP byly optimalizovány pro širokou veřejnost, hlavně pro mobilní telefony. WAP využil proxy technologie k propojení mezi bezdrátovou doménou a WWW. Proxy pro WAP řeší typicky tyto funkční požadavky :
Infrastruktura zajišťuje, že uživatelé mobilních terminálů mohou prohlížet velké množství obsahu a aplikací pro WAP a autoři si mohou být naopak jisti, že jejich aplikace a obsah bude moci být prohlížen a využíván na mnoha druzích mobilních terminálů. WAP proxy umožňuje, aby byl obsah a aplikace pro WAP umístěny na standardních WWW serverech. Běžné použití WAP je na WWW serverech, ale může být vytvořen také zdrojový server, který zároveň splňuje funkci WAP proxy a je na něm umístěny pouze aplikace a obsah pro WAP.
Pokud WWW server nabízí WAPový obsah (např. WML), proxy ho obdrží přímo od serveru, jestliže obsahuje server pouze WWW obsah (např. HTML) je použit HTML filtr, který obsah přeloží do WML. Při složitosti dnešních WWW stránek je samozřejmé, že výsledky tohoto překladu nejsou nijak valné a u složitějších stránek (např. s framy – tedy drtivá většina) dopadá tragicky a je nepoužitelný. WTA (Wireless Telephony Application) je příkladem zdrojového serveru nebo brány, která s klientem komunikuje přímo. WTA server je používán k přístupu k WAPu v sítích telekomunikačních operátorů.
WAP umožňuje flexibilní bezpečnostní infrastrukturu, jež je zaměřena na bezpečné propojení mezi klientem a serverem. WAP může nabízet bezpečnou komunikaci mezi koncovými body (end-to-end security). Jestliže prohlížeč a zdrojový server požadují bezpečnou komunikaci musí komunikovat přesně dle WAP protokolu. Bezpečná komunikace může být také zajištěna, jestliže je WAP proxy důvěřováno (trusted WAP proxy). Toto může být uskutečněno např. v případě, že proxy je umístěno na fyzicky stejném místě jako zdrojový server.
WAP je vlastně celý komplet standardů a komunikačních protokolů. Tyto protokoly jsou vrstveny podobně, jak tomu bývá v celém světě počítačových sítí (viz obr.4). Vrstevnatá architektura umožňuje externím službám a aplikacím využít rysy WAPové architektury prostřednictvím předdefinovaných rozhraní. Externí aplikace mají přímý přístup k relační, transakční, bezpečnostní a transportní vrstvě.
Nejnižší úroveň zajišťuje vlastní přenos dat uvnitř sítě GSM. Pro fyzický přenos dat může být v GSM síti použit CSD(HSCSD), SMS nebo USSD (a další). Fyzické nosiče budou podrobněji zmíněny v kapitole 4. Ze způsobu přenosu dat je také odvozen mechanismus tarifikace. Jedna z brzd rozvoje WAPu v současnosti je zpoplatňování za délku spojení. S příchodem GPRS začne být pravděpodobně přístup k WAPu zpoplatňován za objem přenesených informací.
Nad nejnižší (fyzickou) vrstvou jsou další vrstvy, které implementují obdoby protokolů TCP/IP a HTTP v prostředí mobilní sítě. Jsou to Transport Layer (zahrnující Wireless Datagram Protocol - WDP), Wireless Transport Layer Security, Wireless Transaction Protocol, Wireless Session Layer. Pro popis (formátování) přenášené informace slouží jazyk WML (Wireless Markup Language).
Existují 4 základní (nejčastěji využívané) možnosti přenosu dat mezi mobilním WAP zařízením a WAPovou bránou – a to SMS, USSD a CSD(HSCSD). Volba mezi SMS a USSD na jedné straně a CSD na straně druhé samozřejmě závisí na tom, k jaké službě máme zájem přistoupit. Pokud nás zajímají zprávy o událostech, počasí atd. je asi vhodnější přístup přes SMS a zase u služeb využívajících různé WML scripty např. rezervace jízdenek je lépe použít CSD. O GPRS se zmíním podrobněji, protože bude v blízké budoucnosti hrát roli nejdůležitějšího nosiče pro WAP a s velkou pravděpodobnosti vytlačí zatím nejpoužívanější CSD (i když samozřejmě bude GPRS s CSD dlouho dobu koexistovat).
SMS (Short Message Service) připojení je založeno na standardu krátkých zpráv. SMS umožňuje posílání maximálně 160 znaků najednou. Delší textové zprávy jsou rozděleny do několika zpráv s hlavičkami obsahujícími informace o jejich pořadí v řadě. Mobilní telefon je schopen dát takto příchozí zprávy dohromady ve správném pořadí až po obdržení všech takovýchto zpráv. Tato operace se nazývá spojení nebo sřetězení. Závisí na WAP zařízení, kolik takovýchto sřetězených zpráv je přes bránu schopno přijmout.
Při tvorbě služeb přes SMS by se měl zvážit omezený počet znaků v jedné zprávě. Takovéto služby by neměly obsahovat dlouhé texty. SMS je ideální metoda pro služby s kompaktním informačním obsahem a minimální potřebou komunikovat mezi uživatelem a službou. Dobré příklady SMS služeb mohou být výše zmíněné denní aktuality , vtipy nebo oznámení o e-mailu v mailboxu.
USSD (Unstructured Supplementary Service Data) je služba, při níž se data uvnitř sítě přenášeny po signalizačních kanálech, přenos má podobné vlastnosti jako přenos pomocí SMS. Jelikož však neprochází SMS centrem, je o něco rychlejší (nehrozí zadržení v přehlceném SMS centru).
S CSD (Circuit Switched Data) jsou informace doručovány po navázání datové komunikace mezi WAP zařízením a přístupovým serverem. Omezení množství přenesených dat není tak velké jako u připojení přes SMS, rychlost datového hovoru je 9,6 kbit/s nebo 14,4 kbit/s. HSCSD je rychlejší obdoba CSD standartu, která přenáší v jednom timeslotu 14,4Kb/s a ještě umožňuje slučování timeslotů. S využitím této technologie lze dosáhnout přenosové rychlosti od 14,4Kb/s do 43,2Kb/s.
CSD spojení by mělo být využíváno při potřebě přenosu většího množství dat nebo v případě potřeby větší vzájemné komunikace s uživatelem. Takovými službami jsou například Internetové bankovnictví nebo větší množství zpráv nebo výše zmíněná rezervace jízdenek.
Pro navázaní spojení pomocí GPRS (Global Packet Radio Services) je důležitá adresa, přes kterou se chce uživatel připojit k externí síti. Tato adresa je uložena v jeho profilu na HLR (Home Location Register) a odpovídá DNS konvencím. V tomto profilu jsou také uloženy všechny další jeho povolené adresy, se kterými se může spojit. V HLR je také uvedeno, zda používá statickou, nebo dynamickou IP adresu. V prvním případě je adresa přímo uvedena, dynamická adresa je mu přidělena při každém navázání spojení. Dynamickou adresu může přidělit operátorův server nebo nějaký externí, např. z firemního intranetu, do kterého je právě požadováno spojení. V HLR je také stanovena kvalita služby, která byla přidělena při aktivaci GPRS.
Při navazování spojení pošle mobilní telefon prvku sítě SGSN(Serving GPRS Support Node) požadavek na určitou kvalitu služby (Requested QoS), která je porovnána s právě volnou kapacitou sítě, a výsledkem je přidělení služby s kvalitou požadovanou nebo nižší. Qos je parametr skládající se z pěti atributů – priorita, zpoždění, spolehlivost, průměrná rychlost a maximální rychlost, jakou mohou být data přenášena.
Vlastní komunikace probíhá tak, že uživatel zadá adresu (Access Point Name), se kterou se chce spojit (např. www.osu.cz). Následuje ověření, zda je platná a jestli může být vytvořen PDP(Packet Data Protocol) kontext, což je vlastně ekvivalent hovoru při klasickém použití GSM. Od tohoto okamžiku je mobilní telefon součástí externí sítě, v našem případě Internetu. Tento proces trvá zhruba jednu sekundu.
Vedle rychlosti připojení je největším přínosem GPRS a zároveň oproti dosavadním datovým službám GSM použití paketového přenosu, tedy dynamické využití kapacity sítě. Rychlosti, kterých je možno dosáhnout při použití GPRS, jdou až k 171Kb/s. Toto je ovšem maximální teoretická rychlost při využití veškeré možné kapacity vyhrazené jednomu telefonu. Na výši rychlosti bude mít vliv spousta okolností, jako je pokrytí signálem, vliv interferencí a také možnosti aparátů. Současné klasické modemy dosahují 33-56 Kb/s, čemuž se GPRS bez problému vyrovná.
Wireless Datagram Protocol (WDP) protokol využívá přenosových služeb datového nosiče v mobilních sítích a zajišťuje komunikaci probíhající mezi nosičem a protokoly ve vyšších vrstvách. Služby nabízené WDP zahrnují adresaci pomocí čísel portů, optimální členění dat na segmenty, jejich znovu -sestavování a volitelnou detekci chyb. Služby WDP umožňují aplikacím pracovat transparentně nad různými typy přenosových služeb mobilních sítí (SMS,CSD,USSD…).
Model celého transportního protokolu je zobrazen na obrázku č.6. Existoval požadavek, aby byl WAP adaptovatelný na různé druhy přenosových služeb (nosičů). Každý nosič přitom nabízel různé služby (bearer service). Obrázek 6 ilustruje rozdíly funkcí nabízených nosiči a s tím související odlišnosti v WDP. Přizpůsobení WDP výustí v to, že na existují různé adaptace pro každý nosič a na přístupovém místě pro transportní službu (Transport Service Access Point – obr. 5) jsou nabízeny totožné služby pro vyšší vrstvy WAPu. Tato optimalizace WDP pro diferentní nosiče může způsobit rozdílnou výkonnost na každém z nich, ale důležité je, že WDP nabízí totožné rozhraní pro vyšší vrstvy.
WDP nabízí více simultánních komunikačních instancí z vyšších vrstev přes jedinou službu nosiče (bearer service). Číslo portu identifikuje entitu nad vrstvou WDP, kterou může být transakční protokol (WTP), relační protokol (WSP) nebo přímo aplikace (např. email) – viz. obr. 4.
Následující schéma zobrazuje, jak WDP zapadá do celé architektury WAPu.
Vystínované oblasti jsou vrstvy protokolu, v nichž jsou aplikované WDP specifikace. Na straně mobilního zařízení se WDP protokol skládá z běžných částí označených WDP a adaptační vrstvy, která mapuje WDP funkce na konkrétní nosič a je na něm závislá. Na bráně adaptační vrstva končí a předává WDP pakety pro WAP/Proxy server přes tunneling protocol, který je vlastně rozhraním mezi bránou, která podporuje služby nosiče, a WAP/Proxy serverem. Subnetwork může být v podstatě jakákoliv síť fungující na principu TCP/IP nebo X.25.
Správní jednotka (Management Entity) je použita jako rozhraní mezi vrstvou WDP a prostředím zařízení. Tato jednotka předává WDP informace o změnách v prostředí, které by mohly ovlivnit její funkci. Tyto změny mohou například být : zařízení se dostane do nebo mimo dosah nosiče(např.mimo území pokryté signálem), nedostatečné nabití přístroje, nedostatek v zdrojích (paměť atd.) přístroje, špatná konfigurace WDP protokolu atd.
Pokud dojde např. k nedostupnosti signálu, správní jednotka má za úkol zpracovat chybu a korektně ukončit datový přenos. Navíc může být správní jednotka použita k uživatelskému nastavení parametrů WDP, jako je například adresa zařízení. V jednotce mohou být také implementovány některé jednoduché uživatelské funkce – třeba „ukonči všechny spojení“. Obecně správní jednotka řeší všechny problémy s inicializací, konfigurací, dynamickou rekonfigurací a zdroji. Protože jednotka úzce souvisí s konkrétní zařízením, závisí její implementace převážně na výrobci.
WTLS je přizpůsobena pro spojově orientované transportní protokoly s volitelnou spolehlivostí. Bezpečnost u protokolu WAP je koncipována jako volitelná vrstva nad transportní vrstvou. Řídící jednotky relační a aplikační vrstvy rozhodují o použití a nabídnutí bezpečné komunikace.
Record protokol je složen ze 4 vrstev a je součástí WTLS. Record protokol předává zprávy k odeslání a volitelně zajišťuje jejich kompresi a zakódování. Při obdržení zprávy zajišťuje dekódování(příp.dekompresi), ověření platnosti a předání zprávy vyšší vrstvě. Zmíněné 4 části jsou alert protokol, který obsahuje informace o důležitosti zprávy a formě zabezpečení, dále to je Change Cipher Spec Protocol(protokol, jež upozorňuje klienta nebo server o nově zvoleném a sjednaném způsobu šifrování), Application Data Protocol a Handshake Protocol.
Kryptografické parametry bezpečné relace jsou vytvořeny pomocí tohoto protokolu, který tvoří nejsvrchnější vrstvu Record protokolu. Pokud začne server a klient komunikovat na vrstvě WTLS, tedy zvolí bezpečnou komunikaci, musí se shodnout na protokolové verzi a zvolit kryptografický algoritmus. Následně volitelně proběhne vzájemná autentifikace, při které si server s klientem vymění své certifikáty a poté pomocí šifrovacích technik vygenerovat společný klíč. Nakonec dojde na straně serveru i klienta s pomocí šifrovacích parametrů k ověření, zda-li proces nebyl narušen nějakým útokem zvenčí.
Transakční protokol je definován, aby nabízel služby pro interaktivní aplikace (prohlíče). Během „prohlížení“ klient zasílá požadavky na server a ten mu nabízí odpovědi. Dvojice požadavek(dotaz)/odpověď(odezva) je nazvána transakcí. Transakční protokol má zajistit spolehlivé vykonání transakce, ale musí zároveň přihlédnout k efektivitě poměru mezi spolehlivostí a efektivností.
Transakční vrstva nabízí 3 třídy transakcí :
|
WTP |
|
|
WTP |
q Výměna transakcí q Opakování vysílání, odstranění duplikací, potvrzování q Zřetězování a separace |
|
WTLS |
q Volitelná komprese q Volitelné zakódování q Volitelná autentifikace |
|
Datagramový transport (WDP) |
q Adresování pomocí čísel portů q Segmentace a opětovné spojování (pokud je nabízeno) q Detekce chyb (pokud je nabízena) |
|
Přenosové služby (bearer network) |
q Směrování q Adresace zařízení (IP adresy) q Segmentace a opětovné spojování (pokud je nabízeno) q Detekce chyb (pokud je nabízena) |
WTP je přizpůsoben na práci nad datagramovou přenosovou službou a proto musí být spolehlivost zajištěna ve WTP (opakované vysílání, potvrzení …). Datagramový přenos je definován v WDP a zajišťuje směrování příchozích rámců (datagramových jednotek) k správnému cíli (cíl je brán abstraktně a je to např. vrstva protokolu) . Normálně je „cíl“ identifikován jedinečným číslem portu. Přenosová síť je naopak odpovědná za směrování rámců k cílovému zařízení. Adresování v síti je různé a závisí na nosiči (IP adresování nebo třeba telefonní čísla). Síťové adresy používané ve WAPu mohou obsahovat typ nosiče a adresu.
Na úrovni WTP opět existuje řídící jednotka (Management Entity), která podobně jako na nižších úrovních zajišťuje korektní vyřešení chyb, nyní na úrovni transakcí.
Další vlastnosti WTP :
WSP nabízí nejvrchnější aplikační vrstvě 2 typy služeb : spojová služba (connection-mode service), která operuje nad transakční vrstvou (WTP) a nespojová služba (connectionless service), která funguje nad bezpečnou nebo nezabezpečenou datagramovou transakční službou. Nespojová služba je vhodná pro případ, že aplikace nepotřebují spolehlivé doručení dat a nestarají se o potvrzování. Služba může být použita bez vytvoření relace.
WSP nabízí prostředky k organizované výměně obsahu mezi spolupracujícími aplikacemi na straně klienta i serveru. To znamená :
a) Zřízení a ukončení spolehlivé relace mezi klientem a serverem dle daného způsobu
b) Výměnu obsahu mezi serverem a klientem za pomocí kompaktního kódování
c) Pozastavení a obnovení relace.
d) Nabízí funkcionalitu HTTP/1.1, výměnu relačních hlaviček mezi klientem a serverem, přerušení transakcí v jejich průběhu, přenos obsahu ze serveru ke klientovi asynchronním způsobem a sjednatelnou podporu pro vícenásobné (simultánně a asynchronně přenášené) transakce.
Jádro designu WSP je binární forma HTTP. Proto požadavky zasílané serveru a jeho odpovědi mohou obsahovat jak hlavičku (meta-informace) a data. Všechny metody definované v HTTP/1.1 jsou podporovány. Mimo to, schopnost sjednání množiny rozšířených metod k vysílání požadavků zajišťuje plnou kompatibilitu s HTTP/1.1 aplikacemi.
Délka relace není svázána s transportem na nižších vrstvách, to znamená, že relace může být pozastavena, pokud jsou např. síťové prostředky přetíženy nebo třeba uživateli dojde baterie. Pozastavená relace může být samozřejmě později obnovena bez absolvování celého postupu navazování relace (dokonce může být obnovena nad jinou přenosovou službou – nosičem dat).
Služba je rozdělena mezi prostředky (facilities), z nichž některé jsou volitelné. Většina těchto prostředků je asymetrická, tedy prostředky dostupné klientovi a serveru v jedné relaci jsou rozdílné. Prostředky relace jsou :
Prostředky pro správu relace a oznamování výjimek jsou vždy dostupně. O využití ostatních prostředků se zařízení dohodnout během navazování relace.
Jak jsem se již zmínil v kapitole 2.1, WAE model je v podstatě následníkem modelu WWW a snaží se mu co nejvíce podobat. Všechen obsah je specifikován ve formátech, jež jsou podobné standardním internetovým formátům. Všechen WAPový obsah je lokalizovaný pomocí standardních WWW URL a může být fyzicky umístěn na WWW serveru. WAE rozšiřuje některé standardy způsobem, který odráží specifiky mobilních zařízení a sítí. Velká pozornost je také věnována nenáročnosti aplikaci na výkon a paměť na straně mobilních zařízení.
Základní jednotky WAE modelu jsou :
Obrázek 8 ukazuje logické rozdělení WAE na uživatelské agenty (prohlížeče, adresáře telefonních čísel, editory zpráv atd.) a na služby a formáty (WML, WMLskripty …). Tato logická struktura není povinná a může se v konkrétní implementaci lišit.
WML (Wireless Markup Language) je velice jednoduchý značkovací jazyk, který slouží pro zápis stránek. Je velice podobný jazyku HTML, ale je mnohem jednodušší – nabízí mnohem menší počet tagů, které můžeme na stránkách použít. Navíc je WML postaveno na jazyku XML (eXtensible Markup Language). Z toho vyplývají především mnohem striktnější požadavky na dodržování správné syntaxe. Ve WML stránkách se není možno dopustit chyb, které by nám prošly v HTML – křížení jednotlivých elementů, neuzavírání tagů či dokonce používání neexistujících tagů a atributů. Všechny WML tagy musí být navíc napsány malými písmeny, protože WML kompilery mezi nimi rozlišují. Ve WML kódu také nemohou být použity české znaky. Díky těmto omezením je však mnohem snazší vývoj softwaru, který umí WML zpracovat. To je velice důležité, protože mobilní zařízení mají obvykle poměrně omezené zdroje.
Na stránkách lze použít také WML skriptu, který je téměř shodný s JavaScriptem, liší se knihovnami a objekty, které jsou k dispozici. WMLScript lze využít především pro kontrolu uživatelského vstupu, komunikaci se samotným mobilním zařízením a pro přenesení části logiky na klienta, aby se omezila nutnost poměrně pomalé komunikace se serverem.
WML i WMLScript jsou optimalizovány pro komunikační kanály s úzkým přenosovým pásmem. K dispozici je binární formát pro WML i WMLScript, který je mnohem úspornější než zápis přímo ve zdrojovém tvaru. Tento formát se používá při přenosu stránek ze sítě operátora do mobilního zařízení.
Na obr. 9 je zobrazeno předávání WML a WML skriptů mezi zdrojovým serverem, bránou a klientem. Obsah nabízený zdrojovým serverem je dekódován bránou a v jednoduché binární formě předán klientovi (uživ. agentovi). Opačným směrem vše funguje podobně. Pokud uživatel požaduje nějakou službu po serveru, využije uživ. agenta k zaslání požadavku pomocí URL.
Druhá generace mobilních telefonů vsadila na digitální formát hlasových dat a umožnila tak mj. i velký rozmach mobilní datové komunikace. Zdokonalena byla také autentizace uživatelů v síti a přibyla řada nových služeb.
Standard GSM byl přijat ve více než stovce zemí a představuje komplexní komunikační systém, zatímco americké standardy (IS-136 a IS-95 na 800 a 1900 MHz) definují pouze způsob komunikace mezi mobilním telefonem a sítí.
Velká popularita systémů 2. generace s sebou přinesla snahu o jejich další zdokonalení, mezi něž patří mj. i zvýšení rychlosti z původních 9,6 kb/s až na 64 kb/s. Z principů standardu GSM pak vychází i dále zmíněný systém UMTS.
Původní koncept 3. generace mobilních systémů pochází z iniciativy ITU (International Telecommunications Union) známé jako FPLMTS (future public land mobile telecommunication system). Během posledních let byl zdokonalen a ujalo se pro něj označení IMT-2000 (International Mobile Telecommunications-2000).
Třetí generace mobilních systémů by měla zajišťovat kompatibilitu všech mobilních telefonů kdekoli na světě. Kromě toho by mělo dojít k postupné konvergenci pevných a mobilních sítí tak, aby měl každý uživatel své vlastní telefonní číslo a mohl být na něm k zastižení prakticky kdykoli; ať na pevné lince nebo na mobilním telefonu.
Zvýšena je také maximální přenosová rychlost, která by směrem od uživatele měla dosahovat až 384 kb/s, směrem k němu pak až 2 Mb/s. To by mělo stačit i těm nejnáročnějším uživatelům, například k videokonferencím na cestách.
Nakonec vznikla z evropské iniciativy definice UMTS (Universal Mobile Telephone System), která vychází z požadavků na IMT-2000. Předpokládá se, že v ní použité technologie najdou uplatnění i v systému IMT-2000. Plné nasazení systému UMTS se plánuje na rok 2005, spuštění jeho minimální varianty již na rok 2002. Datové přenosy v UMTS mají být založeny na paketovém přenosu, tedy jakýsi následovník GPRS v mnohem rychlejší podobě.
Další novou technologií by měl být bluetooth, určený pro rádiové spojení zařízení a jejich periferií na kratší vzdálenosti. Přenosy na vzdálenost několika metrů by měly probíhat rychlostí až 1Mb/s a na frekvenci 2.4 GHz. Existuje vize propojení všech domácích (kancelářských) zařízení na bázi této technologie, ale implementace je stále ve fázi experimentů (a často je odkládána), i když první zařízení postavené na bluetooth se očekávají již na konci roku 2000.
1) Wapforum – www.wapforum.org - hlavní zdroj technologických informací o WAPu
2) Týdeník Computerworld – článek z 19.listopadu 1999 + seriál o WAPu vycházející od čísla 16/2000
www.wap.com - zdroj několika málo detailů
